Historie obce

Veselá, samostatná obec na bývalém statku klečůvském, stojí na kopci 3 km západně od Slušovic, asi 12 km od Zlína, 346 m nad mořem. Silnicí je spojena s Klečůvkou a Slušovicemi. Hranice katastru tvoří na severu Březová, na východě Slušovice a Zádveřice, na jihu Klečůvka, na západě Lužkovice a Hvozdná.

Název obce

Název obce nalézáme v archiváliích ve tvaru Wessela (1407, 1718), Wesela, Veselá (1846), Wesela, Veselá (1872), Veselá (1881 a 1924). Nářeční podoba ve tvaru Veselá, do Veselé, Veseían, Veselský. Původ názvu je odvozen od přídavného jména veselá (aby bylo v osadě vždy veselo, to znamená dobře, úspěšně).

První zmínka o obci

Stopy nejstaršího osídlení jsou z pozdního neolitu (kamenné nástroje) a z eneolitu (pazourková sekera).

Veselá se poprvé připomíná r. 1407 jako příslušenství panství lukovského (Brandl, Půhony, II., 218.). Od Lukova byla odtržena s Klečůvkou r. 1710 a zůstala součástí klečůvského statku.

Za feudalismu za pořádek v obci ručili vrchnosti dědiční fojti (rychtáři), kteří byli osvobozeni od roboty. Po r. 1848 byl vydán obecní zákon, kterým se mění obecní správa. Část veřejné správy řídila obecní samospráva. Správu obce vykonával obecní výbor a obecní představenstvo, přičemž obecní výbor byl občany volen na dobu tří let. Obecní výbor volil ze svých členů představenstvo obce, které tvořil představený (starosta) a dva radní. Počet členů obecního představenstva byl dán počtem voličů v obci.

Správní reformou v r. 1850 byla zrušena patrimoniální správa, jako politické úřady I. stupně byla zřízena okresní hejtmanství, na území politických okresů bylo zpravidla několik soudních okresů. Obec Veselá spadala tedy po r. 1850 k následujícím okresům: 

Politický okres	Odbobí
Uherský Brod	1850 – 1855
Vizovice	1855 – 1868
Holešov	1868 – 1935
Zlín	1935 – 1949

Po vzniku samostatné Československé republiky v r. 1918 byla vydána i novela k obecnímu zřízení. Obecní představenstvo bylo nazváno obecní radou a obecní výbor obecním zastupitelstvem. Do obecního zastupitelstva byli voleni zástupci podle politických stran v obci. Obecní zastupitelstvo volilo ze svého středu starostu, náměstka a obecní radu.

Starostové obce

Z nejstarších protokolů obecního zastupitelstva (obecního výboru) byli zjištěni starostové obce Veselé:

Starosta	Období
Jan Pavlík (i před r. 1886)	1886 – 1890
František Machalíček	1890 – 1897
Jan Ševčík	1897
Alois Pavlík	1909
František Křižka	1910 – 1913
František Machalíček	1913 – 1916
František Dlabaja květen	1916 – 1917
František Machalíček prosinec	1917 – 1918
František Dlabaja červenec	1918 – 1919
František Pekař	1919 – 1923
František Šeda	1924 – 1928
Theodor Ševčík	1928 – 1940
Leo Machalíček	1941 – 1945

Obec stvrzovala svá rozhodnutí obecní pečetí. Veselá měla ve své pečeti z r. 1725 Krista na kříži. Typář je uložen pod i.č. 41.

Ze života obce

Zdejší obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím. Tereziánský katastr moravský uvádí, že v obci bylo ve druhé polovině 18. stol. 542 měřic 4 a 3/4 achtle orné půdy, 12 měřic a 6 achtlů zahrad, ladem leželo 8 měřic pozemků, pastvin bylo 217 měřic ala 1/4 achtle, výtěžek z luk byl 94 a 3/4 fůry sena. V obci žilo 11 sedláků, kteří byli povinni pracovat pro vrchnost 3 dny v týdnu se 2 koňmi, v létě 6 dnů se 2 pěšími. 3 podsedníci robotovali 3 dny s 1 pěším, 7 podruhů 2 dny s l pěším a 4 podruzi l den s l pěším. Na větších hospodářstvích pracoval většinou 1 pacholek, 1 děvečka a 1 pohůnek. Kolem r. 1844 se všech 82 rodin zaměstnávalo zemědělskou výrobou. V té době se v obci chovalo 11 kusů koní, 36 volů, 27 krav, 19 ks mladého dobytka, 30 vepřů. Větší hospodářství mělo zpravidla 2 koně nebo voly, 2 ks mladého dobytka a l vepře. Obvyklými plodinami byla pšenice, žito, ječmen, oves, brambory a jetel.

V kronice národní školy ve Veselé je popsáno porovnání mezi obcí a tamějšími usedlými a domkaři při rozdělení obecních pozemků, z kterého zjistíme, že v roce 1893 bylo ve Veselé 16 půlláníků, 18 půlčtvrtláníků, 7 chalupníků, 11 starodomkařů, 20 později povstalých domkařů a 14 novodomkařů.

Obytná stavení byla většinou z tvrdého materiálu, střecha pokryta slámou nebo šindelem. Obytné stavení mělo jednu nebo dvě světnice, kuchyň, komoru, sklep. Hospodářství tvořily stáje pro koně, krávy a vepře, malý obilný špýchar (dřevěný) a stodola, většinou také dřevěná.

Jména tratí: Na Hrobech, Záhumení, Padělky, pode Dvorem, Zádalní Nivy, nad Luky, Lhotska, Kuta, pod Ralým, pod Mosty, Amerika, Rozepřa, Novina.

Od 18. století se počet domů i obyvatelstva pomalu zvyšoval.

Rok	Počet domů	Počet obyvatel
1793	42	230
1834	56	326
1843	57	370
1880	84	502
1890	89	495
1900	91	469
1910	–	551
1914	97	551
1921	–	586
1929	102	–
1950	130	–
1961	145	790
1970	158	748
1980	176	717
1991	187	673
2015	260	812

Veselá byla přifařena do Hvozdné, kam příslušelo 25 čísel, zbytek příslušel do Slušovic. V r. 1900 se Veselá pokusila o přifaření celé obce do Slušovic, hvozdenská farnost však nesouhlasila, chtěla vysoké odstupné, celá věc proto nebyla tehdy dotažena do konce a obec zůstala i nadále rozdělena – 25 čísel přifařeno do Hvozdné, zbytek, tehdy 65, do Slušovic. Záležitost se vyřešila až v roce 1925. Obec byla vyfařena z Hvozdné a přefařana do Slušovic od 1.1.1926. V r. 1913 byla na Veselé postavena kaple, ve které byly nepravidelně konány bohoslužby.

Pošta pro Veselou byla ve Slušovicích, od r. 1927 spadá Veselá pod poštovní úřad v Želechovicích.

Škola je na Veselé od r. 1878. Nová školní budova se začala stavět v r. 1874, dokončena byla r. 1877, vyučování v ní začalo 17. září 1878. Během let se škola několikrát opravovala, např. v r. 1901 byla instalována nová střecha z pozinkovaného plechu namísto doškové.

V r. 1908 okr. školní rada navrhuje rozšířit školu, aby byla společná i pro Klečůvku. Klečůvka s tím nesouhlasila, proto se rozšíření neuskutečnilo.

Ve školním roce 1909/10 se učí v jedné učírně střídavě dvě třídy (pobočka při jednotřídní obecné škole byla zřízena už ve šk. r. 1908/1909). Stále se jedná o přístavbě. V září 1910 se obecní zastupitelstvo a MŠR usnesli postavit novou školní budovu. Stavba nové školní budovy začala v srpnu 1913, vyučovat se v nové škole začalo 21.září 1914.

Ve šk. r. 1931/32 povolila zemská školní rada zřízení pobočky při II. třídě – vyučuje se tedy jako na škole trojtřídní. V březnu 1931 učil na škole tři dny učitelský čekatel Rudolf Matouš, po jeho odvolání byl do května počet tříd snížen na dvě. Ve školním roce 1935/36 zemská školní rada v Brně stabilizovala zatímní třídu, tím se škola stala trojtřídkou. Začátkem školního roku 1944/45 byla zřízena při I. třídě zatímní třída (pobočka) jako třída postupná.

Za války a poválečná léta

První světová válka zasáhla i na Veselou. Při mobilizaci v létě 1914 byli z Veselé jako první povoláni Josef Čoček a Josef Nesvadba a dalších 38 záložníků, při pozdějších odvodech ještě 40 mužů. Nepříznivé válečné poměry i nepřítomnost mužů měly vliv na život vesnice a mimo jiné i na kázeň dětí (nechodí do školy, ve škole se nesoustředí). Organizuje se sběr ostružinového listí na čaj, děti ve škole vyrábějí papírové podešve a ponožky pro vojáky. Do vojska byl povolán i učitel J. Vičík. 7. 6. 1915 přijelo na Veselou 25 italských uprchlíků z jižních Tyrol, byli ubytovaní ve staré škole a v obecním domku.

Na ruské frontě padli Fr. Divílek v r. 1915, Karel Valerián v r. 1917, Frant. Valerián jako legionář. Na italské frontě padli František Válek v r. 1916, Eduard Sábla v r. 1918, Teodor Válek v r. 1917, Theofil Dlabaja v r. 1917. Podle školní kroniky z r. 1928 nezvěstným byl František Křižka.

Zprávu o vzniku samostatné Československé republiky 28. října 1918 dovezl do Veselé pokrývač Zaoral ze Zlína.

V poválečných volbách do obecního zastupitelstva v roce 1919 bylo zvoleno 7 členů republikánské strany, 5 členů strany sociálně demokratické, 3 členové strany lidové. Ve volbách v roce 1923 získala lidová strana 8 členů, strana republikánská 7 členů. Obecních voleb 1928 se účastnily strany republikánská, lidová, baťovci a živnostenská, které podaly společnou kandidátku (obdržely 13 členů) a rolnická jednota (2 členy).

Po vzniku samostatné republiky ožil veřejný život v obci. V roce 1919 vznikl v obci chudinský fond a byla ustavena funkce policejního komisaře, který měl v obci udržovat pořádek v nočních hodinách. V roce 1920 byla při obecním zastupitelstvu ustanovena podle nařízení Moravské zemské účtárny finanční komise.V r. 1921 zahájila činnost Místní školní rada, která dohlížela na správný chod školy, vznikl i Kostelní konkurenční výbor, který bděl na správou kaple. Knihovna byla v obci založena v roce 1923. V roce 1926 se obec připojila k jednání o regulaci řeky Dřevnice a potoka Ostratky.

V obci vyvíjely činnost i mnohé spolky – v roce 1928 např. místní osvětová komise, sbor dobrovolných hasičů (vznikl v r. 1920, v roce 1925 byla postavena hasičská zbrojnice), spolek národních střelců, divadelní spolek ” Libuše”.

Zástupci obce se účastnili i významných akcí v okolí, např. 28.10.1924 ve Slušovicích při odhalení pomníku padlým měl slavnostní proslov veselský učitel Fr. Frantík, v r. 1925 při návštěvě prezidenta Masaryka ve Vsetíně byli přítomni i představitelé Veselé a 24.6.1928, kdy Masaryk navštívil Želechovice, jej pozdravili i žáci z Veselé.

Prudký rozmach nastal v obci ve třicátých letech v souvislosti s rozvojem a rozmachem firmy Baťa ve Zlíně (více než šestina obyvatel obce byla u Bati zaměstnána).

Ve Veselé se dařilo i živnostníkům, za první republiky zde bylo několik hostinců (“Na Lešetíně”, hostinec T. Ševčíka, hosti-nec Boh. Horáka), několik pekařů (Antonín Misek, František Křižka), obchodníků (Karel Machalíček, Leo Machalíček, krupařka Marie Křížková), řezník a uzenář ( Stanislav Pekař), pálenice (Aloisie Pekařova), kovář a podkovář (Karel Gerych, po kterém převzal ži-nost jeho syn Stanislav), krejčí (Alois Zapletal, Alois Valerián, Jaroslav Čoček), zajímavou koncesovanou živnost měl Karel Křižka hlídání kol a motorových vozidel nebo Rudolf Válek, prodej ovoce a vánočních stromků na týdenních a výročních trzích.

Elektřina v obci byla zavedena v r. 1932, telefon v r. 1936 (první telefonní stanice byla zavedena obchodníku Leo Machalíčkovi).

Ačkoli silnice je důležitou spojnicí obce s okolím, byla obec až do třicátých let kvůli špatným cestám zejména při deštivém počasí odříznuta od okolí. O stavbě nové silnice se jednalo od r. 1919, podle záznamů v protokolech z jednání obecního zastupitelstva se v roce 1928 stále jen jednalo. Teprve v roce 1936 byla postavena přípojka na okresní silnici Lípa – Slušovice a v roce 1938 bylo započato se stavbou nové silnice do Klečůvky a Želechovic.

Nejbližší napojení na železnici je v Lípě.

Rozkvět Zlínska ve třicátých letech byl zastaven s nástupem druhé světové války. Tato válka poznamenala i obec Veselou. V mobilizaci na podzim roku 1938 nastoupili vojenskou službu učitelé Jurášek a Gaďourek. 31.10.1941 byl Gestapem zatčen Emil Dlabaja, 3.11. byli zatčeni řídící učitel Jar. Jurášek, starosta a hostinský Teodor Ševčík, Josef Bákala, Emil Drábek. Postupně bylo zatčeno pro nepřátelskou činnost čtrnáct občanů.

Jelikož byl zatčen starosta Ševčík, byl jeho hostinec zavřen a obecní kancelář, která tam sídlila, musela být přestěhována do hostince Alfonse Válka na č. 77. Novým starostou obce byl zvolen Leo Machalíček.

V r. 1941 bylo v obci založeno místními zemědělci meliorační družstvo. Předsedou byl zvolen Leo Machalíček, tehdejší starosta. Družstvo si nechalo vypracovat projekt katastru, kvůli válce a zatčení mnoha občanů Veselé k melioraci tehdy nedošlo.

Koncem války, na začátku února 1945, byla škola zabrána maďarským vojskem. 19. února byly školy uzavřeny (kvůli skvrnitému tyfu mezi vojskem), vyučovat se znovu začalo až po osvobození obce a opravě střelbou poškozené školy koncem května 1945. 2. května se k obci přiblížily válečné operace, obec Veselá byla osvobozena 4. května 1945 rumunskou armádou.

Správy obce se po osvobození obce ujal revoluční národní výbor, který byl po veřejných volbách nahrazen místním národním výborem. Z celostátních voleb v říjnu 1945 pak vyšel místní národní výbor, který byl už zvolen podle zastoupení jednotlivých politických stran.

 

Podrobnější informace o historii obce Veselá najdete v publikaci Veselá Procházka časem, vydané Obecním úřadem Veselá v roce 2007.